Právní Kvantifikace Domácího Násilí v ČR

Komplexní Analýza Legislativy, Judikatury a Plánovaných Novelizací (2024–2025)

I. Úvod do Problematičnosti Právní Definice Domácího Násilí

1.1 Vymezení pojmů a multidisciplinární přístup k DN

Domácí násilí (DN) představuje komplexní sociální a psychologický fenomén, jehož právní uchopení vyžaduje jasné vymezení hranic mezi konfliktem v rámci běžného soužití a jednáním, které již zasahuje do základních práv a svobod oběti. Judikatura Nejvyššího soudu dlouhodobě zdůrazňuje, že pro trestněprávní postižitelnost musí násilné jednání překonat práh "běžného soužití" a dosáhnout intenzity, která je kvalifikována jako týrání.¹

Historicky byla obrana obětí domácího násilí v České republice obtížná, jelikož právní řád neobsahoval speciální trestný čin, a orgány činné v trestním řízení se musely opírat pouze o obecné trestné činy a přestupky, které bylo v kontextu soukromého prostoru obtížné prokázat.² Zásadní změna nastala 1. června 2004, kdy nabyla účinnosti novela trestního zákona zavádějící novou skutkovou podstatu: Trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě a domě. Tímto krokem byla uzákoněna povinnost stíhat agresora bez ohledu na souhlas poškozeného.² Další významný posun přinesl rok 2007, kdy byl do zákona o Policii České republiky zaveden institut vykázání, umožňující policistům fakticky vykázat násilnou osobu ze společného obydlí, a to i v případech, které nedosahovaly trestněprávní roviny.²

1.2 Přehled Primárního Právního Rámce

Stávající právní rámec, který definuje a sankcionuje domácí násilí v České republice, spočívá na několika pilířích, které jsou neustále doplňovány judikaturou a aktuálními legislativními novelizacemi:

1. Primární trestněprávní pilíř: Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), konkrétně trestný čin Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 Trestního zákoníku).³
2. Doplňkové trestněprávní pilíře: Zahrnují trestné činy, které často s domácím násilím souvisejí nebo na něj navazují, jako je Nebezpečné pronásledování (Stalking, § 354 Trestního zákoníku) ⁴ a trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.
3. Novelizace s účinností v roce 2025: Pro komplexní posouzení je nutné zohlednit plánované změny. Jde zejména o zákon č. 78/2025 Sb., který mění občanský zákoník a související předpisy v souvislosti s potíráním DN ⁶, a zákon č. 166/2024 Sb., který zásadně mění definici sexuálních deliktů (s účinností od 1. ledna 2025).⁷

II. Trestněprávní Definice Domácího Násilí (Lex Lata a Judikatura)

2.1 Trestný čin Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 Trestního zákoníku)

Tento trestný čin tvoří základní právní postih pro domácí násilí. Podle znění § 199 odst. 1 Trestního zákoníku: "Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta.".³

Pro naplnění objektivní stránky tohoto trestného činu je klíčová povaha jednání, která musí vykazovat znaky systematičnosti, dlouhodobosti a vést ke vzniku útrpného stavu oběti. Týráním se rozumí jak fyzické, tak psychické utrpení. Není tedy nezbytně nutné, aby došlo k fyzickému zranění. Okruh chráněných osob je širší než jen manželé či partneři; zahrnuje "osoby blízké" (příbuzní, manželé) a jakoukoli "jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí" (např. spolubydlící, u nichž sice neexistují citové vazby, ale sdílejí společné bydlení).³

2.2 Katalog Jednání Tvořících Týrání: Rozšíření Judikaturou a Odbornou Praxí

Právní definice domácího násilí v českém právním prostředí by byla neúplná bez rozsáhlé judikatury. Zákon § 199 Trestního zákoníku poskytuje rámec, ale Nejvyšší soud (NS) a odborná praxe dodávají obsah, zejména v nehmotných formách násilí.¹ Judikatura vymezuje DN jako násilí mezi blízkými osobami, které zneužívá jejich soukromý prostor, citové nebo finanční vazby.¹ Zásadní je posouzení, zda opakované jednání agresora překročilo hranici běžného, byť konfliktního, soužití.

Jednání, které může být kvalifikováno jako týrání ve smyslu § 199 Trestního zákoníku, zahrnuje:

• Psychické a Emocionální Násilí: Sem spadá systematické ponižování, neustálá kritika, dehonestace, kontrola a vytváření trvalého strachu. Jako ukazatele přítomnosti psychického násilí jsou označovány i takové projevy jako ničení věcí a ubližování mazlíčkům.¹¹
• Ekonomické Násilí: Judikatura aktivně zahrnuje pod týrání ekonomické formy nátlaku, jako je kontrola financí oběti, odpírání prostředků na základní potřeby, vynucování dluhů nebo bránění oběti v zaměstnání.⁹ V těchto případech NS posuzuje, zda jednání vedlo k dlouhodobým útrapám a k závislosti oběti.
• Sociální Násilí a Izolace: Zahrnuje vynucenou sociální izolaci, kontrolu kontaktů, zákaz komunikace s rodinou a přáteli. Pachatel zneužívá soukromý prostor k faktickému věznění nebo odříznutí oběti od vnější podpory.¹
• Sexuální Násilí: Systematický sexuální nátlak.¹¹ S účinností od 1. ledna 2025 je tato oblast posílena novelou zákona č. 166/2024 Sb., která nově definuje znásilnění a zavádí trestný čin sexuálního útoku, přičemž klíčovým kritériem pro posouzení trestnosti se stává nedostatek souhlasu oběti.⁸

2.3 Sekundární a Komplementární Trestné Činy v Kontextu DN

Domácí násilí a Nebezpečné pronásledování (Stalking, § 354 Trestního zákoníku) nelze chápat izolovaně. Často se ukazuje, že systematické násilí páchané v domácnosti (podle § 199 Trestního zákoníku) přechází po ukončení soužití v nebezpečné pronásledování.⁵ Podstata stalkingu spočívá v opakovaném a dlouhodobém nežádoucím kontaktu, který v oběti vzbudí důvodnou obavu o život, zdraví nebo zdraví osob blízkých.⁴ Jedná se často o bezkontaktní útoky (jako je digitální sledování a obtěžování), které oběti způsobují závažné psychické následky.⁵ Ačkoli český právní systém poskytoval obětem DN ochranu (např. vykázání) ještě před kriminalizací stalkingu, zařazení § 354 do Trestního zákoníku v roce 2009 výrazně posílilo ochranu proti jednání, které nebylo dostatečně intenzivní na týrání, nebo které se odehrávalo po rozchodu.

III. Hloubková Analýza Technologického Násilí (Případ Neohlášeného Odposlechu Partnera)

Dotaz, zda neohlášené odposlouchávání partnera (zaznamenávání všech konverzací) je považováno za domácí násilí, vyžaduje pečlivé rozlišení mezi izolovaným porušením soukromí a systematickým týráním.

3.1 Neohlášené Zaznamenávání jako Izolovaný Trestný čin

Samotný neoprávněný záznam hovoru nebo sledování telekomunikačního provozu (např. instalací odposlechového softwaru) zasahuje primárně do ústavně zaručeného práva na soukromí a ochranu přepravovaných zpráv. Takové jednání může naplnit skutkovou podstatu trestného činu Porušení tajemství přepravovaných zpráv (§ 180 Trestního zákoníku).

Ústavněprávní pohled zdůrazňuje, že odposlouchávání představuje vážné omezení základních práv a osobní integrity. Veřejná moc (např. policie) k němu může přistoupit pouze výjimečně, na základě soudního příkazu a je-li to nezbytné pro účely trestního řízení.¹³ Soukromé osoby nemají takové oprávnění. Izolovaný záznam hovoru partnera, byť nezákonný, není automaticky domácím násilím, protože mu chybí systémovost a dlouhodobost nutná pro kvalifikaci jako týrání.

3.2 Neohlášené Zaznamenávání jako Součást Domácího Násilí

Technologické násilí, které se projevuje neustálým monitorováním a kontrolou (tzv. kyberšikana, digitální stalking), je moderním, subtilním, ale vysoce efektivním vektorem týrání. Aby bylo neoprávněné nahrávání a sledování kvalifikováno jako domácí násilí ve smyslu § 199 Trestního zákoníku (Týrání osoby ve společném obydlí) nebo § 354 Trestního zákoníku (Nebezpečné pronásledování), musí se jednat o jednání:

1. Systémové a Dlouhodobé: Slouží jako trvalý nástroj kontroly a udržování sociální izolace oběti.¹¹ Neustálý strach z monitorování znemožňuje oběti svobodnou komunikaci a způsobuje dlouhodobý psychický nátlak, čímž naplňuje znaky psychického týrání.¹
2. Vydírání a Zastrašování: V případech, kdy jsou získané záznamy (např. intimní) použity k nátlaku či vydírání, jde o závažnou formu násilí, která může zahrnovat i souběh s jinými trestnými činy (např. vydírání, zneužití osobních záznamů).¹⁴
3. Post-Partnerské Násilí: Pokud toto jednání opakovaně probíhá po ukončení soužití (sledování telefonu, emailů, monitorování pohybu pomocí GPS trackerů), jedná se o typický bezkontaktní útok, který je zpravidla kvalifikován jako Nebezpečné pronásledování (Stalking, § 354 Trestního zákoníku).⁵

Systematické používání odposlechu v kontextu soužití představuje eskalaci psychického násilí a kontrolního chování, což prokazuje, že právní ochrana obětí DN se musela rozšířit i na tyto nové, nehmotné formy útlaku.

Právní posouzení těchto činů lze shrnout takto:

Table 1: Právní Posouzení Neohlášeného Zaznamenávání Konverzací Partnera (Eavesdropping)

IV. Evropský a Mezinárodní Rámec: Istanbulská Úmluva (IU)

Mezinárodní standardy, zejména Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva, IU), výrazně ovlivňují legislativní trendy i v České republice, byť Úmluva nebyla dosud ratifikována.

4.1 Postavení Istanbulské úmluvy v ČR a EU

Česká republika Úmluvu podepsala v květnu 2016. Ratifikační proces byl v následujících letech zablokován, přičemž veřejná diskuse byla často ovlivněna účelovými dezinterpretacemi a mýty.¹⁵ Přesto analýzy připravenosti českého právního řádu k přístupu k Úmluvě již v roce 2015 dospěly k závěru, že český právní řád je na ratifikaci připraven.¹⁵ Na úrovni Evropské unie došlo k významnému posunu, když EU Úmluvu schválila a Úmluva pro ni vstoupila v platnost 1. října 2023.¹⁶ Tento krok představuje silný mezinárodní tlak na implementaci principů Úmluvy i v členských státech, které ji dosud neratifikovaly.

4.2 Definice a Rozsah Násilí Dle Istanbulské Úmluvy

Hlavním cílem IU je vytvořit právní rámec na ochranu žen před všemi formami násilí, s důrazem na genderově podmíněné násilí.¹⁶ Úmluva se uplatní zejména na ty formy násilí, které zažívají pouze ženy nebo které ovlivňují nepoměrně více ženy (např. znásilnění, nebezpečné pronásledování, domácí násilí).¹⁷

Je důležité zdůraznit, že ačkoli IU primárně cílí na násilí na ženách, Úmluva uznává, že oběťmi domácího násilí mohou být i muži a chlapci. Úmluva výslovně vyzývá smluvní strany, aby její ustanovení aplikovaly na všechny oběti domácího násilí, včetně mužů, dětí a seniorů. Zákaz diskriminace zakotvený v čl. 4 odst. 3 Úmluvy zajišťuje rovnou ochranu všem obětem bez ohledu na pohlaví.¹⁷

4.3 Implementace Standardů IU v České Legislativě

Přestože ČR Istanbulskou úmluvu neratifikovala, standardy prevence a potírání násilí, které Úmluva stanovuje, se de facto promítají do národní legislativy. Příkladem je Novela trestních předpisů (zákon č. 166/2024 Sb.) účinná od 1. ledna 2025, která nově definuje znásilnění a sexuální útok na základě modelu nedostatku souhlasu.⁸ Tento přechod představuje přímé sbližování s cíli IU v oblasti sexuálního násilí.¹⁵

V. Aktuální a Plánované Změny v Legislativě (Účinnost 2025)

Rok 2025 je rokem významných legislativních změn v oblasti boje proti domácímu násilí. Změny se zaměřují nejen na trestní postih, ale také na sanaci následků v civilním právu a posílení procesních práv obětí.

5.1 Změny v Občanském a Rodinném právu (Zákon č. 78/2025 Sb. – účinnost 1.7.2025)

Zákonem č. 78/2025 Sb., který nabývá účinnosti 1. července 2025, dochází ke změně občanského zákoníku a dalších předpisů s cílem účinněji potírat domácí násilí.⁶ Klíčovou změnou je explicitní zavedení domácího násilí jako hlediska při vypořádání společného jmění manželů (SJM).⁹ Tato legislativní úprava poskytuje soudům silnější nástroj, jak zohlednit újmu způsobenou oběti, zejména v oblasti ekonomického násilí, a majetkově sankcionovat násilnou osobu. Předchozí právní úprava zohledňovala DN jen obtížně, což často vedlo k finančním ztrátám obětí, které musely nést ekonomické dopady DN.¹⁹

5.2 Zlepšení Ochrany Obětí a Procesní Práva (Účinnost 2025)

Legislativa posiluje procesní postavení obětí, zejména v řízeních o přestupcích, které často předcházejí trestnímu stíhání:

• Právo na doprovod důvěrníkem: Osoba přímo postižená spácháním přestupku (včetně přestupků souvisejících s DN) získává právo na doprovod důvěrníkem, kterým může být kterákoli plně svéprávná fyzická osoba. Tato osoba poskytuje oběti potřebnou, zejména psychickou pomoc.⁶ Toto opatření pomáhá obětem překonat stres z konfrontace s pachatelem a ze samotného řízení.
• Ochrana dětí jako poškozených: Nově je stanovena povinnost pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP) srozumitelně informovat dítě, které vyžaduje sociálně právní ochranu, o jeho právech jakožto poškozeného v trestním řízení. Sem spadá zejména právo na ustanovení zmocněnce a právo na náhradu škody a nemajetkové újmy.⁶ Tato změna reflektuje skutečnost, že dítě vystavené DN je přímou obětí, nikoli pouze svědkem, a posiluje jeho právní nároky na kompenzaci újmy.

VI. Závěr a Expertní Syntéza

6.1 Syntéza a Komplexní Seznam Jednání Kvalifikovaných jako Domácí Násilí

Česká a evropská legislativa definuje domácí násilí jako komplex opakovaných, systematických a dlouhodobých činů, které překračují mez běžného soužití a zneužívají soukromý prostor vztahu k způsobení útrpného stavu oběti. DN je primárně trestáno jako Týrání osoby ve společném obydlí (§ 199 Trestního zákoníku), nebo v případě rozchodu jako Nebezpečné pronásledování (§ 354 Trestního zákoníku).

Katalog Jednání Kvalifikovaných jako Domácí Násilí (DN) podle § 199 Trestního zákoníku a navazující judikatury:

1. Fyzické násilí: Opakované útoky, bití, kopání, které vedou ke vzniku útrpného stavu, bez nutnosti prokázání trvalých zranění.
2. Psychické a Emocionální týrání: Systematické a dlouhodobé ponižování, znevažování, neustálá kritika, ničení majetku.¹¹
3. Ekonomické násilí: Kontrola všech rodinných financí, odpírání prostředků na základní potřeby, bránění oběti v přístupu k obživě či majetku, a to s cílem uvést oběť do závislosti (dle judikatury NS).⁹
4. Sociální izolace: Zákaz komunikace s rodinou nebo přáteli, kontrola pohybu a kontaktů, která vede k faktickému věznění oběti.¹
5. Sexuální násilí: Vynucený sex či sexuální nátlak.¹¹ Od 1. ledna 2025 je postihováno i sexuální jednání bez souhlasu oběti, a to i v partnerském vztahu (Zákon č. 166/2024 Sb.).⁸
6. Technologické násilí: Systematické digitální sledování, neohlášené odposlouchávání a nahrávání konverzací, GPS sledování, které slouží jako nástroj dlouhodobé kontroly, vyvolává strach a úzkost, a tím naplňuje znaky psychického týrání (§ 199 Trestního zákoníku) nebo Stalkingu (§ 354 Trestního zákoníku).

6.2 Právní stanovisko k Neohlášenému Odposlechu Partnera

Expertní závěr potvrzuje, že neohlášené odposlouchávání partnera (zaznamenávání všech konverzací), pokud je systematické, dlouhodobé a úmyslně zaměřené na kontrolu, zastrašování a vyvolání útrpného stavu, je považováno za formu domácího násilí a může být kvalifikováno jako trestný čin Týrání osoby ve společném obydlí (§ 199 Trestního zákoníku). Pokud k těmto aktům digitálního sledování dochází po rozchodu, typicky se jedná o Nebezpečné pronásledování (§ 354 Trestního zákoníku).⁵ Klíčovým právním rozlišovacím prvkem je tedy systematičnost a závažnost dopadu na oběť, nikoli pouhá nezákonnost záznamu.

6.3 Doporučení pro Implementační Praxi

Legislativní změny účinné v roce 2025 signalizují posun k holistické strategii boje proti DN, která kombinuje trestní postih, sanaci civilních následků a posílení procesní ochrany obětí. Pro efektivní potírání DN se doporučuje zaměřit se na následující oblasti:

1. Judikatorní vzdělávání: Zajištění důsledné edukace orgánů činných v trestním řízení (soudců, státních zástupců) v oblasti nehmotných forem násilí (ekonomického, psychického a technologického), které jsou obtížně prokazatelné, ale způsobují srovnatelné nebo horší útrapy než násilí fyzické.
2. Důsledná aplikace civilních sankcí: Rigorózní implementace zákona č. 78/2025 Sb., aby se újma způsobená DN efektivně promítla do vypořádání SJM, a tím se finančně minimalizovaly následky pro oběti.
3. Proaktivní ochrana dětí: Důsledné využívání nové povinnosti OÚ ORP k informování dětí o jejich právech jako poškozených, čímž se posiluje role dítěte jako primární oběti DN.
4. Sbližování s mezinárodními standardy: Využívání principů Istanbulské úmluvy jako benchmarku pro nejlepší praxi v prevenci a ochraně, a to i v kontextu neratifikace, zejména s ohledem na posilování ochrany všech obětí domácího násilí bez ohledu na pohlaví.¹⁷

Citovaná díla

1. Domáci násilí nejen z pohledu trestněprávního - IS MUNI, použito října 9, 2025, https://is.muni.cz/th/ge8pr/Domaci_nasili_nejen_z_pohledu_trestnepravniho_Archive.pdf
2. Kriminalita - Národní plán obnovy, použito října 9, 2025, https://mv.gov.cz/npo/clanek/kriminalita.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D
3. 199: Týrání osoby žijící ve společném obydlí. Trestní zákoník - Beck-online - Přihlášení, použito října 9, 2025, https://app.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgvpwk232ge4dcxztfzzwexzsgaydsxzugbpxazrrhe4q
4. Nebezpečné pronásledování, § 354 - Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. | Kurzy.cz, použito října 9, 2025, https://www.kurzy.cz/zakony/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-354/
5. Nebezpečné pronásledování – trestněprávní a kriminologické aspekty - Theses, použito října 9, 2025, https://theses.cz/id/vu0c5g/rigorzn_prce.pdf
6. Změny zákonů k domácímu násilí a ochránci práv dětí - IPREV, použito října 9, 2025, https://www.iprev.cz/file/408
7. Novinky v roce 2025 - Ministerstvo spravedlnosti České republiky - Portál justice, použito října 9, 2025, https://msp.gov.cz/web/msp/rozcestnik/-/clanek/novinky-v-roce-2025-1
8. Znásilnění a sexuální útok - Domácí násilí, použito října 9, 2025, https://www.domacinasili.cz/znasilneni-a-sexualni-utok/
9. Psychické násilí za hranicí běžného soužití: Nejvyšší soud zrušil rozsudek v případu týrání osoby ve společné domácnosti | Právní prostor, použito října 9, 2025, https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/psychicke-nasili-za-hranici-bezneho-souziti-nejvyssi-soud-zrusil-rozsudek-v-pripadu-tyrani-osoby-ve-spolecne-domacnosti
10. 7 Tdo 119/2025 - Zákony pro lidi, použito října 9, 2025, https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/7-tdo-119-2025
11. Vybrané právní aspekty problematiky domácího násilí – 1. díl: trestní právo | Právo21, použito října 9, 2025, https://pravo21.cz/pravo/vybrane-pravni-aspekty-problematiky-domaciho-nasili-1-dil-trestni-pravo
12. Znásilnění - Bílý Kruh Bezpečí, použito října 9, 2025, https://www.bkb.cz/pomoc-obetem/trestne-ciny/znasilneni/
13. II.ÚS 2806/08 #1 — Ke vztahu odposlechů v trestním řízení a práva na soukromí, použito října 9, 2025, https://mezisoudy.cz/databaze-judikatury/detail-rozhodnuti/8b2d0566-92a8-11ee-b597-2cea7f51f963_ii-us-2806-08-1-ke-vztahu-odposlechu-v-trestnim-rizeni-a-prava-na-soukromi
14. Právo na informační sebeurčení a nedovolené šíření sexuálních záznamů, použito října 9, 2025, https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/125385/150052406.pdf?sequence=1&isAllowed=y
15. Shrnutí Rozboru naplňování Úmluvy Rady Evropy o prevenci a ..., použito října 9, 2025, https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Shrnuti-Rozboru-naplnovani-Umluvy-Rady-Evropy-o-prevenci-a-potirani-nasili-na-zenach-a-domaciho-nasili-_Istanbulske-umluvy_.pdf
16. Přistoupení EU k Istanbulské úmluvě - EUR-Lex - European Union, použito října 9, 2025, https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/eu-accession-to-the-istanbul-convention.html
17. CDL-AD(2019)018 - Vláda České republiky, použito října 9, 2025, https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/VC-Opinion-Istanbul-CJ-VB-FINAL.docx
18. Nová úprava domácího násilí | Právní prostor, použito října 9, 2025, https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/nova-uprava-domaciho-nasili
19. ANALÝZA EKONOMICKÝCH DOPADŮ DOMÁCÍHO NÁSILÍ - Vláda České republiky, použito října 9, 2025, https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/Analyza-ekonomickych-dopadu-DN.pdf